Ropa je pro nás dnes nenahraditelnou surovinou, kterou používáme na výrobu spousty produktů. Surová ropa je olejovitá kapalina tvořená směsí uhlovodíků. Mezi ty nejdůležitější patří benzín, benzen a jeho deriváty, nafta, petrolej, lehké a těžké oleje, mazut a další látky obdobného charakteru. Jednotlivé složky se z ropy získávají frakční destilací. Nebezpečí ropných produktů spočívá v tom, že jsou většinou hořlavé a některé z nich mohou vytvářet se vzduchem výbušnou směs (např. benziny). Pro nás je však zásadní toxicita těchto látek, které ve větší nebo menší míře mohou negativně působit na lidi a ostatní živé organismy. Navíc jsou biologicky obtížně rozložitelné, a proto při jejich úniku vzniká nebezpečí kontaminace životního prostředí a následné bioakumulace.
Když ropné odpady kontaminují životní prostředí
Často se stává při těžbě ropy, ale také jejím převozu nebo dalším zpracování, že dojde k úniku nebo havárii. Co se děje, uniká-li ropa či ropné látky do životního prostředí? Když dojde ke kontaminaci zeminy, ropné látky pronikají do spodních vod a kontaminují je velmi dlouhou dobu. Jejich regenerace opět závisí na vlastnostech konkrétních odpadů. Nejrychleji probíhá regenerace při zasažení těkavými frakcemi – benzín, petrolej.
Kontaminaci povrchové vody ropnými látkami poznáme podle přítomnosti olejovitých filmů na hladině. Ty zabraňují přístupu kyslíku do vody a ovlivňují tak oživení vodního toku a průběh biologických samočisticích procesů. Lepkavé plovoucí vrstvy ropných látek na hladině často ulpí na křídlech vodního ptactva, které kvůli tomu uhyne. Ropné látky se adsorbují na drobné částice splavenin, usazují se a dochází k vytváření pryskyřičných tmelů a tím utěsnění pórů stěn koryta vodního toku. Vlivem částečného rozpouštění ropných látek ve vodě může být změněno zastoupení jednotlivých organismů ve vodě.
Jak se ropné látky do organismu dostanou a co mohou způsobit
Při úniku ropných látek a odpadů ropného charakteru mohou tyto látky pronikat do živého organismu vdechováním, požitím nebo sliznicemi či potřísněnou pokožkou. Stupeň jejich nebezpečnosti záleží na konkrétním druhu.
Účinky ropných produktů závisí vždy na jejich složení. Destilací ropy vznikající těžké alkany vyvolávají zánětlivá onemocnění pokožky často spojená s tvorbou podkožních edémů. Alifatické uhlovodíky mohou vést při těžké intoxikaci až ke komatóznímu stavu s útlumem hlubokých šlachových reflexů. U benzinu jsou nejnebezpečnější páry, jejich vysoké koncentrace způsobují nevolnost a bezvědomí.
